Psychologie vztahů

1. Oproti očekávání, mít se rád je snadné a přirozené.

Nemusíme se to složitě učit. Potřebujeme se naopak odnaučit náš zvyk mít se nerad. Jakmile si přestaneme stát v cestě (a dnes si ukážeme, jak na to), to, co zbyde, je láska.

2. Mít se rád je spíše přístup k životu, ne nějaký konkrétní stav.

Nečekejme, že když se budeme mít rádi, bude svět už jen růžový a bez problémů. Nemějme o lásce žádné nereálné představy. Vztek, zoufalství, smutek, nenávist – to vše občas patří k životu. Emoce jsou v pořádku, přicházejí a odcházejí. Jsou důkazem toho, že žijeme. Všechny jsou ve své podstatě láskou, otázkou je, jestli to dovedeme vnímat.

3. Mít se rád je tak snadné jako přijmout vždy to, co se právě děje.

Máme strach? Nenávidíme se? Jsme naštvaní? Dýchejme zhluboka, okysličíme si mozek a vše bude v pořádku. Jenom buďme k sobě upřímní, přítomní a pozorujme vše okolo sebe, neřešme, že byschom se měli cítit jinak. Nepříjemné je to, co nepřijímáme. Přítomnost je taková, jaká je, a žádnou lepší teď nemáme.

4. Mít se rád je tak složité jako přijmout vždy to, co se právě děje.

Nedělejme si z předchozího principu další očekávání, další nárok na sebe. Někdy budeme naštvaní a vůbec se vám to nebude líbit. I to je součástí hry. Buďme k sobě ohleduplní. Milovat někoho je umění, kterému se učíme celý život. Bez jakýchkoli „chyb“ by nebylo učení, nebyl by růst.

5. Najděme si prostor pro to, co děláte rádi.

Baví nás zpívat? Vařit? Luštit křížovky? Najděme si na to čas. Plně se do toho ponořme. Všímejme si, jak nám při tom je. Cítíme uvolnění? Cítíme radost? Soulad? Zapamatujme si to – tak totiž poznáme, že se noříme do přirozeného proudu lásky. Tyhle jednoduché činnosti jsou základní potravou pro naše srdce – nenechme ho hladovět.

6. Vnímejme své skutečné potřeby.

Položme si jednoduchou otázku: Co bychom teď mohli udělat pro to, abychom se cítili dobře? Často jsou to úplně jednoduché věci – uvelebit se v křesle, napít se vody, protáhnout se. Udělejme si z této otázky mantru. V každý moment se můžeme ptát – co bychom mohli udělat pro to, abychom se měli ještě lépe? Když vytrváme, možná si všimneme, že nám přirozeně dělá dobře, když uděláme něco i pro druhé, otázka se posune – co bychom mohli udělat pro to, abychom se všichni měli ještě lépe? Neobracejme však toto pořadí – vždycky se nejdřív postarejme o sebe – nenaplnění budeme jen očekávat, že se nám druzí za vaši snahu odvděčí, a nebude to mít ve finále smysl pro nikoho.

7. Dotýkejme se sami sebe.

Jak bychom si přáli, aby se nás dotýkal někdo druhý? Jak se my dotýkáme těch, které milujeme? Dotýkáme se jich vůbec? Umíme to? Všímejme si detailů – láskyplný dotyk je pozorný, naslouchá tomu, co se v druhém těle děje, respektuje ho. Začínáme-li s reiki (předávání léčivé energie dotykem), budeme se divit, proč energie teče jak o život, když se dotýkáme někoho druhého, ale ve chvíli, kdy se dotkneme sami sebe, tak nic necítíme. Tohle je ten důvod – dotyk má určitou kvalitu – je rozdíl, jestli na sebe jen bezcitně položíme ruce nebo svýma rukama nasloucháme a dotýkáme se se zájmem.

8. Respektujme všechny své části.

I sebeotravnější vnitřní hlas vždycky vychází z nějakého pozitivního záměru. Vnitřní kritik, dříč, lenoch – všichni nám chtějí určitým způsobem pomoct, chtějí nás ochránit – i když někdy velice bizarním a nám vlastně nepochopitelným způsobem. Všímejme si toho, co pro nás skutečně dělají a oceňme jejich pozitivní záměr. Každé naše chování vychází z nějaké skutečné potřeby, z touhy po určité podobě lásky. Nezkoušejme změnit něco, čemu dokonale nerozumíme, snažme se nejdřív pochopit sami sebe. Tam je potřeba začít.

9. Všímejme si pozitivního záměru v chování druhých.

Ani druzí nikdy nejednají úmyslně prvoplánově se zlým úmyslem. I každé chování druhých má pozitivní záměr a vychází ze skutečné potřeby, kterou můžeme pochopit. Pokud se budeme o to snažit. I když strategie, kterou jsme k jejímu naplnění zvolili, může být hrozivá a nesouhlasíme s ní zcela. Odmítejtme konkrétní chování, ale s vědomím, že vždy vychází ze skutečné potřeby, z touhy po nějaké esenciální kvalitě. Pokud na nás třeba partner křičí, je rozdíl, pokud si myslíme, že nám chce ublížit. Pokud rozumíme, že nutně partner potřebuje cítit, že ho bereme vážně.

10. Všímejme si toho, co máme na sobě rádi.

Jako lidé jsme přirozeně zvyklí věnovat pozornost mnohem více tomu, co se nám nelíbí, než tomu, co je v pořádku. Věnovat pozornost tomu, v čem jsme dobří, co máme na sobě rádi, je důležitá základna. Čas od času se ale zastavme a najděme v srdci tři věci, za které se milujete. Najděme v sobě odvahu a povězme i druhým, co na nich máme rádi. Budou možná překvapení, ale pokud budeme upřímní, rozhodně je potěší, že někdo druhý vidí jejich kvality. Oceňme je, pochvalme je někdy.

11. Problémy vnímejme jako příležitosti k růstu.

Nesoustřeďme se na problém samotný, ale na to, co se díky němu učíme. Nezůstávejme zaseklí v pocitech viny – ty nám jen pomáhají identifikovat nesoulad – později ale spíše brání tomu udělat skutečný krok vpřed. Zeptejme se sami sebe – co pro nás tato situace znamená? Co bychom chtěli dělat jinak? K čemu nás to inspiruje? Co se díky tomu můžeme naučit?

12. Děkujme.

Děkujme za všechno. Za radost, že si ji můžeme užít, za bolest, že se díky ní můžeme více otevřít a spojit se svou hloubkou, že se od ní můžeme něco naučit. Děkujme pro vděčnost samotnou – vděčnost je krásný stav. V životě je spousta věcí, za které můžeme být vděční, je škoda je přehlížet.

13. Pořiďme si kočku nebo nějakého mazlíčka, jsme-li sami.

Milujme ji, pečujme o ni a pozorujme ji. Kočky jsou skvělé učitelky lásky – milují se a ani je nenapadne, že by to mělo být jinak. Věnují péči a pozornost sobě, svému tělu i každému svému pohybu. Když nám potom projevují lásku, je v tom něco čistého a nezištného.

Jedno cvičení, které nám může pomoct prožít stav lásky opravdu naplno.

POHÁR LÁSKY

Pro toto cvičení budeme potřebovat pohár nebo skleničku.

Nejprve se posaďme a zavřeme si oči. Představme si někoho, koho opravdu milujeme. Ať už je to člověk, zvíře nebo třeba místo v přírodě. Plně otevřme své srdce a posílejme druhému lásku.

Až budeme cítit, že jsme se svým srdcem propojení, vyzkoušejte takovou hru – představme si, že pohár, který před sebou máme, symbolizuje předmět naší lásky. Přiložme jej k srdci. Celý pohár naplňme vší svou láskou a až bude plný, tak tuto lásku věnujme sami sobě – rozlijme ji po celém svém těle. Vnímejme, jak při tom váš proud lásky zesiluje. Znovu naplňme pohár a znovu rozlijme lásku do celé své bytosti. Koupejme se v lásce. Až začneme láskou přetékat, tak jí naplňujme i prostor kolem nás. Až pocítíme, že vše kolem nás i uvnitř nás je láska, tak se jen zastavme a ten pocit plynutí a proudění si užívejme. Toto je náš domov, toto je naše pravá podstata. Čím více ji budeme navštěvovat, tím hlouběji ji poznáme. Nic složitého...

A na závěr můžeme skleničku naplnit vodou, nalét se a tím darovat lásku i svým buňkám.

Chceme ve svém životě vidět skutečnou změnu?

Opravdu máme právo vytvořit takový život, jaký chceme. Prožít skutečnou transformaci.

Je to jednodušší a přirozenější, než si zpravidla myslíme.

To, proč nám to někdy nejde tak, jak bychom si představovali, má své důvody.

Už teď máme vše, co potřebujeme k tomu vydat se na cestu za realizací svých snů!

Na tom, jak moc se máme rádi či neradi, záleží celý náš život. Podle toho jak moc máme rádi sami sebe nám funguje život. Je to spolu úzce provázané.

Láska k sobě je základní podmínka k tomu, aby nám fungovalo zdraví, vztahy, úspěch a hojnost včetně peněz.

• Čím víc máme rádi sami sebe,

• tím lépe pracujeme,

• tím máme více energie do života

• tím více z nás vyzařuje nekonečný optimismus

• tím více prožíváme vnitřní štěstí

• tím více lásky přitahujeme

Brána k lásce k sobě, k osobní svobodě a osobnímu růstu je odpuštění. Odpustit není jednoduché pro většinu z nás. Většina lidí totiž neví, jak na to. Je to tím, že od dětství jsme byli spíše vychováváni k tomu, nikomu nic neodpustit. Možná nám v hlavě zní věty typu: „ Tohle ti nikdy nezapomenu! To ti nikdy neodpustím.“

A koho tím skutečně potrestáme? Nejvíce trestáme sami sebe. Zlobíme se, hněváme se a ubližujeme sami sobě. Mnohdy je hněv, zášť, nenávist oprávněná, ale platíme za to vysokou cenu. Náš život potom nefunguje tak, jak by mohl.

Jak se naučit odpuštění?

1/ Odpusťme sami sobě

Je to první krok k tomu, abyschom se mohli mít rádi, přijímali se takoví, jací jsme. Vždy si připomínejme, že cokoliv jsme v minulosti udělali, jsme udělali podle svého nejlepšího momentálního vědomí a svědomí a v té chvíli jsme to lépe neuměli. Abychom to do budoucna mohli zvládat lépe, museli bychom tou zkušeností projít. Všichni jsme zde, abychom se zdokonalovali a procházeli různými zkušenostmi. Ne vždy se nám vše podaří. Proto si musíme odpustit, abychom se mohli posunout v životě dopředu.

Projevme si laskavost a odpusťme si své chyby, přešlapy, prohry…Buďme na sebe hodní!

Říkejme si co nejčastěji afirmaci: Odpouštím si, že jsem …

2/ Odpusťme ostatním

Nejčastěji lidé potřebují odpustit svým rodičům, učitelům ze školy, spolupracovníkům nebo životním partnerům. Odpusťme všem, kteří nás díky jejich momentálnímu omezenému stavu blokovali a poděkujme jim, že v nás nastartovali změnu, růst, vývoj, nový život…Nemusíme jim odpustit jejich činy, ale odpusťme té osobě, která Vám způsobila újmu. Po čase se v nás rozhostí klid.

Nemusíme s nikým mluvit osobně, stačí odpustit ve své mysli. Situace nebo lidi, kteří nás zatěžují a blokují, takzvaně pustit.

Říkejme si co nejčastěji afirmaci: Propouštím …. ze svého života.

V mysli si představujme, že dotyčného člověka nebo situaci házíme do vody a necháváme ho po proudu odplout. Fyzicky to jde také – můžeme si zvolit nějaký symbol, třeba klíč. Hoďme ho do vody a pusťme to. Všimněme si, že slovo odpustit v sobě skrývá slovo „pustit“. Při odpuštění jde z části o to, pustit něco, co nás tíží a co nás stahuje dolů. Představujme si, že to pouštíme do vody, do řeky, po proudu... Stáváme se volnými.

Řekněme si: Odpouštím. Jsem volná(ý).

Vše co se Vám děje, má nějaký význam. Je to lekce, zkušenost, která nás má něco naučit. Důležitá je naše ochota odpustit a vymanit se ze zloby a hněvu.

Všichni máme vždy dvě možnosti volby:
Buď zahořkneme a budeme se trápit kvůli minulostí....nebo odpustíme a vezmeme si ponaučení z toho, co nás nahněvalo a staneme se svobodnými....

Pokud odpustíme, spadne z nás tíha a balvan nenávisti. Konečně můžeme mít rádi sami sebe a život nám začne fungovat a nic nás už nemůže zastavit. Budeme nyní duševně růst....
Jak mít rádi sami sebe?

Chvalme se

Přestaňme se kritizovat a hledat na sobě stále nějaké mouchy. Pochvalme se každý den alespoň jednou za něco, co jsme v pohodě zvládli. A to i kdyby to měla být malá věc – třeba vyřízení běžných pochůzek ve městě.

Pečujme o své tělo

Jezme kvalitní potraviny, hýbejme se v rámci možností a dostatečně spěme. Naše tělo je zde proto, aby nám sloužilo celý život, proto se o něj musíme dobře starat – čím jsme starší, tím více.

Buďme na sebe hodní a také trpěliví

Žádná změna není ze dne na den. Pokud nejsme schopní odpustit ihned, buďme k sobě laskaví a trpěliví.

Mysleme pozitivně

Mysletme na pozitivní věci, očekávejme jen dobré věci a šiřme jen pozitivní zprávy. Negativními záležitostmi se netrestejme a neničme jimi sami sebe.

Mějme se rádi bez podmínek

Nečekejme na to, až budeme dokonalí. Mějme se rádi hned teď a nepodmiňujme to třeba tím, že čekáme, až zhubneme nebo až uděláme něco, co považujeme za nezdolatelné.

Zasmějme se sami sobě (nebo na sebe do zrcadla)

Neberme se příliš vážně a zasmějme se sami sobě. Uleví se nám a s úsměvem je lehčí život.

Odpovězte si na otázky:
Jaký první krokk nápravě můžeme udělat teď hned?
Co potřebujeme odpustit sobě nejdříve?
Komu a co potřebujeme odpustit?
Jakou nejvíce přínosnou věc můžeme pro sebe udělat právě teď?

Doporučená literatura:

1. DYNKA Jiří: Sebeláska sebezranitelnost.

2. GODWINNOVÁ Jill: Zázraky sebelásky.

3. HAMILTON David R.: Miluj sám sebe. 2015

4. HAY Louise L., RICHARDSON Cheryl: Je jen na vás, budete-li mít skvělý život. 2011

5. HAY Louise L.: Život vás miluje. 2015

6. HAY Louise L.: 21 dní mistrovských afirmací. 2012

7. KOLAŘÍKOVÁ Lucie: Učebnice sebelásky. 2015

8. SIMON David: Uzdravte se láskou. 2011